REALIZOVANÉ PROJEKTY
Adaptivní systém pro překlenutí mikrovýpadků (AMBER)
Hybridní rotační systém se setrvačníkem pro překlenutí výpadků napájení v délce 20 až 200 ms
Výzkumné oblasti

Specifikace projektu
Konsorcium

Kód projektu
CZ.01.08.01/01/26_088/0011162
Zahájení řešení
1. 1. 2027
Ukončení řešení
30. 6. 2029
Celkový rozpočet
36 152 043 Kč
Projekt je spolufinancován Evropskou unií
Popis projektu
Projekt AMBER řeší nákladný průmyslový problém: velmi krátké výpadky a poklesy napájení v délce 20 až 200 ms, které jsou příliš rychlé pro klasické záložní zdroje, ale dost dlouhé na to, aby odstavily automatizované výrobní linky a způsobily zmetkovitost a drahé restarty. Cílem je vyvinout a v reálném provozu ověřit zařízení, které mikrovýpadek rozpozná v čase kratším než jedna síťová perioda, chráněnou část provozu bezpečně oddělí od poruchy v síti a po dobu výpadku ji napájí z energie roztočeného setrvačníku, bez baterií a bez silového měniče v hlavní výkonové cestě. Výsledkem projektu je funkční vzorek AMBER, hybridní rotační systém pro překlenutí mikrovýpadků s řídicí jednotkou se subperiodickou detekcí a deterministickým řízením, ověřený v relevantním provozním prostředí lokální distribuční soustavy žadatele. FT Park v projektu zajišťuje datovou analytiku a kybernetickou bezpečnost řešení.
Přínosy projektu
Projekt zaplňuje mezeru v ochraně průmyslových odběratelů, protože krátkodobé poklesy napětí dnes nespadají do standardních parametrů kvality dodávky a odběratel nese následky události, kterou nezpůsobil a proti níž se nemá jak bránit. Zařízení umístěné na straně odběru bez zásahu do distribuční soustavy zabrání neřízeným odstávkám linek, materiálovým ztrátám z přerušených dávek a rizikovým ručním restartům technologie. Kinetická akumulace se obejde bez lithiových akumulátorů, kritických surovin a klimatizovaných bateriových místností a díky absenci měničů v hlavní cestě má nižší trvalé ztráty než statické záložní zdroje. Provozovatel lokálních distribučních soustav tím získá novou službu ochrany kvality napájení, kterou dnes v Česku ani v okolních zemích systematicky nenabízí nikdo, a výsledky posílí odolnost průmyslu při postupující elektrifikaci výroby.
Klíčové přínosy:


